Václavské náměstí, srdce Prahy a svědek klíčových momentů české historie, se proměňuje. Nový návrh usiluje o jeho oživení jako živého městského bulváru – s návratem tramvají, rozšířenými chodníky, novým stromořadím a bez aut. Modernizace respektuje historický význam místa, zároveň však klade důraz na kvalitní veřejný prostor a udržitelnou mobilitu.
„Na Novém Městě pražském můžeme v půdorysu zjistit určité, stále v různých násobcích se opakující rozměry. Tak šířka horního Václavského náměstí jsou dva díly, dolního jeden a půl, vzdálenost od nároží Koruny (čp. 846/2) k rohu Jindřišské ulice je 8 dílů. Od Koruny po roh Opletalovy ulice a Václavského náměstí je 17 dílů, od Koruny po Rytířskou ulici 4 díly, po nároží u bývalé Koňské brány 22 dílů. Propočtením a převedením na metrickou míru zjistíme, že jeden takový díl by se rovnal průměrně 30,794 m, čili odpovídal by délce jednoho zemského provazce, majícího 52 lokte, či 104 stopy a užívaného ve 14. století.“
— Vilém Lorenz / Nové Město pražské
(český architekt, památkář a urbanista)
Václavské náměstí vždy patřilo k jednomu z hlavních symbolů české země. Náměstí bylo a je středem Prahy a pražské památkové rezervace, a zároveň je také místem konání významných událostí a setkání. Cílem návrhu je snaha rehabilitovat fenomén Václavského náměstí jako bulváru kypícího životem včetně znovuzavedení tramvajové trati. Jednotlivé prostory náměstí pro různé druhy dopravy jsou jasně vymezeny, chodníky rozšířeny a doplněno další stromořadí lip. Spolu s požadavkem na sjednocení městského mobiliáře, povrchových úprav a použitých materiálů je i jedním ze základních principů návrhu záměr odstranění parkujících vozidel.
52 loktů = 30,8 m
Délka jednoho zemského provazce, historické jednotky, podle níž je rytmizováno celé náměstí.
Tilia × europaea ‘Pallida’
Speciální kultivar lip použitý v novém stromořadí.
47%
73%
