
Václavské náměstí, srdce Prahy a svědek klíčových momentů české historie, se proměňuje. Nový návrh usiluje o jeho oživení jako živého městského bulváru – s návratem tramvají, rozšířenými chodníky, novým stromořadím a bez aut. Modernizace respektuje historický význam místa, zároveň však klade důraz na kvalitní veřejný prostor a udržitelnou mobilitu.
„Na Novém Městě pražském můžeme v půdorysu zjistit určité, stále v různých násobcích se opakující rozměry. Tak šířka horního Václavského náměstí jsou dva díly, dolního jeden a půl, vzdálenost od nároží Koruny (čp. 846/2) k rohu Jindřišské ulice je 8 dílů. Od Koruny po roh Opletalovy ulice a Václavského náměstí je 17 dílů, od Koruny po Rytířskou ulici 4 díly, po nároží u bývalé Koňské brány 22 dílů. Propočtením a převedením na metrickou míru zjistíme, že jeden takový díl by se rovnal průměrně 30,794 m, čili odpovídal by délce jednoho zemského provazce, majícího 52 lokte, či 104 stopy a užívaného ve 14. století.“
— Vilém Lorenz / Nové Město pražské
(český architekt, památkář a urbanista)



Savarin je městský palác, jehož současná podoba vznikla v letech 1739-1752 podle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Vznikl rozsáhlou přestavbou a spojením několika starších objektů, jejichž původ sahá až do konce 14. století. Rezidenční funkci palác plnil do konce 19. století, a to ve vlastnictví rodů Piccolomini, Nosticů a Silva-Tarouca. Od přelomu 19. a 20. století byl využíván převážně k obchodním a společenským účelům a od roku 1958 je kulturní památkou.


Na počátku projektu byl řešený objekt ve značně zanedbaném stavu a historická hodnota stavby byla skrytá pod vrstvami nekoncepčních úprav z posledních desetiletí. Cílem našeho návrhu bylo respektoval veškeré hodnoty díla K. I. Dientzenhofera, znovu vyzdvihnout význam této stavby, ale zároveň jí přizpůsobit potřebám 21. století.




Prvky určené k zachování byly zrestaurovány dle zpracovaných restaurátorských záměrů, přičemž byla ponechána jejich patina a jsou odlišeny od nově vložených prvků jako jsou vestavby zázemí, nová schodiště a výtahy.

Obnova paláce zahrnovala čtyři základní okruhy, a to úprava a oprava fasády, úprava vnitřních dvorů, revitalizace střešní krajiny a vnitřní dispoziční úpravy.




Jako autoři rekonstrukce věříme, že tento palác bude po své náročné obnově využíván způsobem, který odpovídá jeho mimořádnému architektonickému významu. Chápeme, že historické budovy musí často najít nové využití, avšak je důležité, aby tyto změny respektovaly jejich noblesu a kulturní hodnotu.










„Na Novém Městě pražském můžeme v půdorysu zjistit určité, stále v různých násobcích se opakující rozměry. Tak šířka horního Václavského náměstí jsou dva díly, dolního jeden a půl, vzdálenost od nároží Koruny (čp. 846/2) k rohu Jindřišské ulice je 8 dílů. Od Koruny po roh Opletalovy ulice a Václavského náměstí je 17 dílů, od Koruny po Rytířskou ulici 4 díly, po nároží u bývalé Koňské brány 22 dílů. Propočtením a převedením na metrickou míru zjistíme, že jeden takový díl by se rovnal průměrně 30,794 m, čili odpovídal by délce jednoho zemského provazce, majícího 52 lokte, či 104 stopy a užívaného ve 14. století.“
— Vilém Lorenz / Nové Město pražské
(český architekt, památkář a urbanista)

Savarin je městský palác, jehož současná podoba vznikla v letech 1739-1752 podle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Vznikl rozsáhlou přestavbou a spojením několika starších objektů, jejichž původ sahá až do konce 14. století. Rezidenční funkci palác plnil do konce 19. století, a to ve vlastnictví rodů Piccolomini, Nosticů a Silva-Tarouca. Od přelomu 19. a 20. století byl využíván převážně k obchodním a společenským účelům a od roku 1958 je kulturní památkou.


Na počátku projektu byl řešený objekt ve značně zanedbaném stavu a historická hodnota stavby byla skrytá pod vrstvami nekoncepčních úprav z posledních desetiletí. Cílem našeho návrhu bylo respektoval veškeré hodnoty díla K. I. Dientzenhofera, znovu vyzdvihnout význam této stavby, ale zároveň jí přizpůsobit potřebám 21. století.


Prvky určené k zachování byly zrestaurovány dle zpracovaných restaurátorských záměrů, přičemž byla ponechána jejich patina a jsou odlišeny od nově vložených prvků jako jsou vestavby zázemí, nová schodiště a výtahy.





Obnova paláce zahrnovala čtyři základní okruhy, a to úprava a oprava fasády, úprava vnitřních dvorů, revitalizace střešní krajiny a vnitřní dispoziční úpravy.



Jako autoři rekonstrukce věříme, že tento palác bude po své náročné obnově využíván způsobem, který odpovídá jeho mimořádnému architektonickému významu. Chápeme, že historické budovy musí často najít nové využití, avšak je důležité, aby tyto změny respektovaly jejich noblesu a kulturní hodnotu.






Jakub Cigler architekti a.s.
Nad Ostrovem 1119/7
147 00 Praha 4
Česká republika
T +420-2-2680 5329
E info@jakubcigler.archi
IČO 26 48 94 31
DIČ CZ26 48 94 31
Obchodní rejstřík vedený Městským soudem
v Praze - oddíl B, vložka 14900
Instargam
LinkedIn
jc architekti